Laskavý čin


Je to pár let, co jsem psala na Facebook takovej zoufalej výkřik plnej vzteku, rozhořčení a bezmoci, protože se mi nedařilo dorazit v ranním provozu do práce do Brna včas, ani když jsem vyjela dřív. Vždycky se na cestě objevil někdo, kdo ten den prostě z nějakýho důvodu potřeboval jet mimo obec 70.

Dostala jsem krásnou zpětnou vazbu od chlapů - "Prostě bydlíš daleko od práce, smiř se s tím, 5 minut tě nezachrání". Dodneška si ji pamatuju.

Už takový pocity vůbec nezažívám - mám víc řidičskejch zkušeností, nejezdím každej den do práce a všichni si celkem zvykli, že chodím pozdě.

(Jo, a samozřejmě to nebylo nikdy o těch řidičích, ale o tom, co mi zrcadlili, to beru jako samozřejmost, že v tom čtete :) )

Momentálně si všimnu především laskavých činů, který řidiči sobě navzájem umí připravit.

Je teď sezóna žní, žejo.

Takže jsem jela z Hustopeč asi 30kou, protože vepředu našeho vláčku jely asi 4 obří stroje, ani tomu neznám název.

Objevilo se samozřejmě pár případů, jejichž hlava to prostě nedala a nebo fakt někam úporně spěchali (a hodně toho samozřejmě ohrozili).

Ale jinak jsme vlastně tak nějak společně propojeně putovali - já mám ty situace, kdy už se prostě nedá nic dělat a všichni jsme na tom podobně blbě, hrozně ráda.

To konečně opadne ten stres, že ten má něco víc a já to chcu/měla bych to chtít taky, a už se můžem uvolnit a bejt sami sebou.

Jasně, tohle někdo umí i bez vnějších podmínek, občas se to podaří i mně :-D

No a dojedem k Pohořelicům na tu velikánskou silnici, a tam to prostě byla tečka. Už se nejelo nikam.

DOKUD - nás jeden kamion na hlavní prostě všechny nepustil. Jakože wow, to bylo tak na pár minut minimálně.

Taky pouštím auta na odbočení v hustým provozu, ale tohle byla ještě jiná úroveň. Úplně se mi udělala husina.

V tu chvíli to pro mě byl prostě fakt rytíř na bílý koni.

Nemusel to udělat.

Ale rozhodl se pustit energii do něčeho konstruktivního a laskavýho.

Když se něco takovýho stane, šíří se od toho činu obrovský vlny, jak na rybníce.

Všichni to cítí, všichni se aspoň maličko zastydí, všechny to vevnitř zahřeje a všichni taky pak třeba takovej skutek oplatěj o chvilku později.

Jak ve filmu Pošli to dál.

Nemusíš to dělat.

Ani to často možná neděláš.

Ale když už se toho někdo chopí, je to mazec.

Taková prostě laskavá revoluce.

Takže moje doporučení je jasný.

Buďme laskavý.

Překvapujme bytosti kolem sebe tím, jak je nádherný dělat laskavý věci.

Namasté

Světlo ve mně vnímá světlo v tobě



38 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

DOSPĚLOST

Záměr

Předkové