top of page

NÁDECH-VÝDECH 12: Cykly venku i vevnitř

Drazí, jak se máte po prázdninách? Už opravdu dlouho jsem nenapsala newsletter jen tak. Vlastně je to víc jak dva měsíce! Ačkoliv to vypadá jako dlouhá pauza, vlastně se během ní stalo tolik, jako za několik různých let po sobě, pracovně i rodinně. A teď je chvilku takové klidné oko po bouři. Tak mám prostor dodělat resty. Ale hlavně mám prostor jen tak BÝT. A vy to máte možná absolutně jinak, tak vám chci jenom připomenout i dnešním tématem, že to přejde a za chvilku zase bude klid.Narodila se Viktorie. Narodila se později, než bylo vypočítáno. Narodila se rychleji, než by si v porodnici mysleli, že je možné. Narodila se naprosto hladce a přirozeně na své i mojí straně, což dávám za zásluhu pečlivé přípravě a všem úžasným přáním všeho nádherného. Narodila se ambulantně, což neznamenalo absolutně komplikaci pro ni ani pro mě, ale z administrativního a screeningového hlediska už to taková hitparáda není. Ono i bez toho ambulantního porodu je potřeba v rámci prvních poporodních dní strávit s čerstvým miminkem a lehce rozbitým tělem v autě dost času. A to si nedokážu představit, jak to mají hendikepovaní nebo senioři. A tak mi to připomíná - kdybychom všichni trochu změkli, a jednali jenom z pozice laskavosti, vůbec nic by se nestalo. A ZMĚKNOUT KLIDNĚ MŮŽEME I S OHLEDEM K SOBĚ! Mým dnešním tématem jsou totiž CYKLY. Tak jako v přírodě. Teď je to nádherně vidět. Matka země dokončila letní cyklus bujení a vedra a vášně a množení a volnosti a nespoutanosti. A teď se začíná vracet. Vracet dovnitř. Oproti nám, přiroda s tím počítá, je s tím smířená, vlastně vůbec neřeší, jestli se jí chce nebo nechce, jestli je připravená. Prostě se to děje. Naše cykly, když jsou nevědomé, můžou jít hodně mimo naše představy. A o to víc, když je náš svět místo tempa, výkonu, ještě lepších vymožeností, ještě intenzivnějších zážitků, ještě většího odpojení od nepříjemných zpráv zevnitř. A to nemusí být příjemné. Takže pak máme období, kdy to jde podle našich představ a kdy to podle nich nejde. Ale když se nad tím zamyslíme, tak to vůbec není podstatné. A hlavně, ta období se vždycky budou střídat. Jednou aktivita - jednou odpočinek. Jednou venku - jednou vevnitř. Je to úplně přorozené. Že si náš mozek udělal nějakou představu opravdu nikoho nezajímá. A tak ještě jednou opakuju. Protože se mě to teď obrovsky týká, coby rodičovská mantra (která slouží i k uklidnění, že třeba to dlouhé plakání jednou skončí, a nebo jako výhrůžka, že to roztomilé miminko prostě vyroste a přestane se mazlit). JE TO JEN OBDOBÍ. Přejde. I to, co se nám líbí. I to, co nás trápí. V tom, které se nám líbí, tam odpočíváme. Jsme v zóně komfortu. V tom, které nás dráždí, rosteme. Dozvídáme se něco nového. Stejně jako příroda, i my máme cykly. Jsme cyklické bytosti. Ženy i muži. Miluju, že když se cítím na dně, podívám se ven, kde mi příroda vysvětlí, proč to tak může být - protože já jsem její nedílnou součástí a prožívám to samé, co ona. Je trochu zbytečné se tomu bránit. A je báječné na vlnu cyklů naskočit, přijmout s klidem, že jeden cyklus skončil. Protože i ten nový, který přichází, přináší něco obrovsky důležitého, o čem třeba my zatím nemáme nejmenší tušení. Je v tom pokora a velikánská důvěra. A já jsem toho tak naměkko, protože naše děti se narodily přesně 4 roky od sebe a já už zase vidím, jak to se mnou cyklicky cloumá. Můžu porovnat, jak snáším září bez jógy. A začátek školního roku doma. Jak snáším nádherné počasí a k tomu volnost rozvrhu. Jak snáším období, kdy nejsem pánem svého času. A jak si užívám strasti i slasti bytí s miminkem, které je ještě jednou nohou někde v prostoru za vesmírem... Jakou fázi cyklu teď prožíváte vy? Tu příjemnější nebo tu náročnější? Počítáte s tím, že to SKONČÍ? Že přijde jiné období a toto se zase objeví po nějaké chvilce? Oslavujete cyklus přírody? Opíráte se o ni, když pochybujete, jestli jste normální, když najednou nemáte tolik energie, a příroda ji v babím létě taky pomalu ztrácí? Dejte mi vědět 🥰



PRAXE Vezměte kalendář a podívejte se, co vás ještě do konce roku čeká. Je toho určitě opravdu dost. Bylo by nádherné si to všechno užít, ne jen odškrtnout, že jste úkol splnili. Zkuste promyslet, jestli na to všechno budete mít dost sil. A jestli se doopravdy těšíte. Život je kraťoulinký. Promyslete, jestli byste byli stejně spokojení i s půlkou plánů. Možná ano. Promyslete, které věci nejsou nutné a raději ušetříte energii na nečekaná dobrodružství. Nebo uspoříte čas na nedělání ničeho. Prostě se jen tak rozhlédněte, nadechněte nad hladinou. Protože práce nikdy neskončí, jen se bude ještě hromadit. Tak ať vás prostě nezavalí.


NOVÁ JÓGOVÁ LEKCE ZADARMO Tentokrát desetiminutovka na posílení celého celičkého těla! Najdete ji TADY. A rozhodně nebude chyba, když ji nestihnete třeba do konce července. Určitě si nás dejte odebírat, budeme moc rády :)


EXTERNÍ INSPIRACE Povídání o moudrosti ženy v cyklech přírody s Karolínou Fakheri Tehrani. Hodinka povídání a pohlazení na duši. TADY


Tak. Jdu kojit. Jsem v obrovském údivu, jak mě taková stopka vždycky úžasně osvěží. Moc stopku doporučuju i vám. Klidně si jen stoupnout a nadechnout se párkrát. Mějte se nádherně, milí! Namasté, Vaše Dani




16 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentarios


bottom of page