Tohle je další z těch zamyšlení, který vlastně směřuju hlavně k sobě.
Napadlo mě včera ve sprše, když jsem se šudlala peelingem a už jsem to chtěla mít hlavně hotový.
Záměr je to koření, to kouzlo, který teprv dodá sílu čemukoliv, co děláme.
Můžem darovat na charitu, můžem vařit, můžem někoho masírovat (eh, tady je to sporný, hlavně do druhýho nic neprojektovat...), můžem sami sebe umývat, můžeme cvičit, můžem pít bylinkový čaje
- ale -
dokud to děláme bez pozornosti a se záměrem, jako by se to ani nestalo.
Znáte to, "SÍLA MYŠLENKY".
No, hele, ... spíš to možná není ani o myšlení.
Spíš o rozptýlení toho pocitu do celýho celičkýho těla, do každý buňky, dokaždýho konečku.
I začátku.
Naše tělo je tak moc chytrý. Neoblbnutelný.
Když si budem na něco hrát a doopravdy tomu NEUVĚŘÍME, případně to NEVEZMEM ZA VLASTNÍ, včetně odpovědnosti za následky a důvěry v to, že když se to podělá, zvládnem to prostě opravit, vyprdne se na to.
Asi jako když Luky řekne jenom "Hmmm", když zase navrhnu něco skvělýho a nutnýho.
Je totiž lehce skeptickej, jestli mi ta bylinková zahrádka nezdechne.
Zdechla.
On ji zachránil.
To se samozřejmě stává jen minimálně takový situace...
Takže KDYŽ UŽ něco děláme, TAK UŽ je fakt vhodný tomu věnovat ZÁMĚR - určitou představu cíle, a pak taky důvěru a lásku, protože ten výsledek třeba bude jinej.
A kdyby to fakt dopadlo jinak, je to evidentně to, co jsme zrovna v tu chvíli stejně potřebovali ještě víc.
Jasně, že by to chtělo, abysme nedělali trilion věcí zaráz, protože jak se jinak v tom kvantu veledůležitejch hovadin chcete zorientovat, která je teda hlavní a který věnovat hlavní proud energie a síly.
Což mi přijde super, protože si pak sakra rozmyslím, co teda budem dělat, čemu budeme věnovat čas a své vědomí.
Čemu vlepíme ten zázračnej záměr.
Všimněte si, že když někdo něco dělá, protože "to někdo řek", "protože to někde viděla", "protože jinak...", "protože to nende", "aby ho někdo nepředběhl"
- stojí to za strašný kulový.
Když je něco dělaný s (laskavým) záměrem, jednak to má hloubku, dobrý vibrace, všechny to těší, všichni na to přistoupí, a i když se to na první dobu třeba "nepovede", tak podruhý nebo potřetí to dopadne.
Dává to smysl?
Čemu jste naposledy dali záměr? :)
Hodně štěstí nám všem 🥰🥰🥰🥰
